PAVLÍK: (Ne)motivace jako sprosté slovo

Když se člověk kolikrát běžně prochází, třeba po parku a sleduje čas od času děti a jejích rodiče, v mnoha případech je to hodně silný impuls k zamyšlení. Prcek, co se učí na kolečkových bruslích, spadne, máma se k němu sklání, uklidňuje ho a „CHVÁLÍ”, jak je šikovný a že je na něj moc pyšná. Nebo holčička, která měří necelý metr a půl, vyleze na strom o větev výš, než jak to tady zvládla před týdnem. Dokázala to. Doběhne k rodičům a ti ji „POCHVÁLÍ”, že je skvělá, že jsou šťastní, jak je jejich dcera šikovná a že jí milují.

Další články k tématu:
• PAVLÍK: Duševní vývoj aneb Jaký je to být starší a kuchařsky chytřejší?
• PAVLÍK: (Ne)týmová hra. Na intriky není v gastronomii prostor
• ŠÁDA: Halloweenské boubelky. Co všechno vykouzlíte z dýní?
• KUNC: Druhý nejlepší ďábelský trik? Dát Čechům burčák

Zobrazit celou zprávu: PAVLÍK: (Ne)motivace jako sprosté slovo